Den 1. (pátek 14. 8. 2020)
Po dlouhé lenošivé pauze jsme se konečně sešli v téměř plném počtu na soustředění v Nižboru. Již tak výbornou náladu nám zpestřila odpolední bouřka, která poslala osamělý strom na elektrické vedení a dopřála nám romantickou večeři při svíčkách. Nelibost kuchařek (zkuste si někdy vařit při svíčkách) byla více než vynahrazena radostí dětí, dále znásobenou bahenními lázněmi, které se postaraly o nadstandardní večerní hygienu.
Vraťme se ale na začátek. Především bychom Vám chtěli poděkovat za trpělivost ve frontě na měření teploty a další nutné procedury, které letošní nástup našich borců na soustředění provázely. Dnešnímu prvnímu tréninku předcházelo odborné doladění našeho tatami, kdy mezinárodní rozhodčí pod odborným dozorem dvojce teoreticky zdatných odborníků dokázal celkem přesně uříznout asi 10 cm žíněnky, která nám v posledních třech letech v rohu sokolovny chyběla. Předtím, než děti mohly ohodnotit výsledky této synergetické procedury, jsme prověřili jejich domácí přípravu na workoutovém hřišti vedle sokolovny. Výsledky nás bohužel nikterak nepřekvapily. Následoval společný trénink zaměřený především na protažení, zítra už bude judo.
Teď již všechny děti spokojeně spí ve svých vysněných kanafasech a my se s vámi pro dnešek loučíme.
Den 2. (sobota 15. 8. 2020)
První ráno letošního soustředění jsme zahájili „oblíbeným“ ranním během. Menší děti vystartovaly s nadšením, větší s obvyklým reptáním. Na všech, bez rozdílu věku, vidíme důsledky několikaměsíčního „vězení“ bez trénování. Po nezbytné ranní hygieně následovala klasická snídaně formou švédského okénka a první trénink juda, během kterého proběhlo bodování úklidu na chatkách. Jezdíme na soustředění již léta, ale aby měly téměř všechny chatičky plných 10 bodů jsme ještě nezažili. Držme si palce, ať jim to vydrží.
Menší borci zahájili svůj trénink v „tančírně“ chvatem sasae curikomi ashi, který potřebují k úspěšnému složení své první zkoušky na žlutobílý pásek. Zkušení závodníci v sokolovně si zopakovali základní chvaty a jejich kombinace.
Přestože jsme na kole ještě nevyjeli, museli jsme napravovat důsledky „tunningu“ jízdního kola jednoho ze starších borců. Naštěstí máme přítele na telefonu.
Polední klid jsme věnovali umění, batikovali jsme trička. Výsledky zatím spíše tušíme, o umělecký dojem se s vámi podělíme zítra večer. Po večeři jsme odhalili téma letošního soustředění, Isaaca Newtona. Během hodinové přednášky jsme se seznámili se základními zákony klasické fyziky, ukázali si naši Sluneční soustavu a, i když jen virtuálně, vyrazili na měsíc s Apollem 11. Dešťová bouře se dnes nekonala, a tak jsme si museli vystačit s nudnou sprchou. Teď již děťátka spokojeně spinkají a my vám přejeme dobrou noc.
Den 3. (neděle 16. 8. 2020)
Druhé ráno našeho soustředění již běželo bez zadrhnutí, protože již všichni věděli, že bude následovat ranní rituál výběh – hygiena – snídaně. V dobrých hotelích bývá zvykem donáška snídaně na pokoj. U nás se na chatičkách snídat nesmí, a tak nejmenší gurmáni využívají alespoň donášku sebe sama do jídelny. Po snídani jsme všem teamům rozdali batikovaná trička dle vylosovaných barev. Zítra vám je představíme na společné fotografii, abyste mohli ocenit i uměleckou práci našich borců.
Tomu, že by včerejší pořádek na chatkách vydržel i nadále jsme moc nevěřili. Aby všichni byli neustále ve střehu, vyhlásila vrchní inspektorka Jiřina náhodné kontroly úklidu v průběhu celého dne. Opatření děti přijaly s takovou vážností, že i při převlékání do kimon, kdy se odložené části garderoby nutně nenachází ve vzorně složeném stavu, kolemjdoucím trenérům preventivně hlásili: „My to takhle normálně nemáme, ale teď se převlékáme a pak to hned složíme.“
Dopolední trénink v tančírně i v sokolovně probíhal ve znamení technik v postoji a trocha času zbyla i na oblíbené hry. Před obědem jsme si ještě stihli zahrát na patentní úřad, kdy naši malí vědci, podobně jako Isaac, obíhali jednotlivé úředníky s cílem získat jejich podpis. Úředníky dnes zastoupili naši trenéři a získat jejich podpis nebylo jednoduché. Každý úředník musel být nejen nalezen, ale bylo nutno odhalit i požadované pořadí jednotlivých podpisů. Po hovězím guláši s těstovinou podávaném k obědu se jenom zaprášilo. Místo poledního klidu jsme využili nabídky společnosti EKO-KOM a jejího letního programu pro děti „Tonda obal na cestách“. Děti se zábavnou formou seznámily s různými druhy materiálů a možností jejich recyklace.
Po odpoledním tréninku, dnes věnovaném technikám na zemi, jsme všichni vyrazili pohodovou projížďkou na kolech ke stradonické lávce, kde jsme, přestože je prázdninová neděle, měli celou pláž jen pro sebe. Výše zmíněná donášková služba byla rozšířena o donášku do lázně. První zákaznicí této atrakce byla Lucka, jejíž donášku obdivovaly nejen děti, ale i dvojice výmarských ohařů, kteří mezitím na naši pláž dorazili. Zbylý dámský doprovod, spatřivší tuto zcela novou službu, nasedl na své velocipédy a překvapivou rychlostí zamířil k táboru, kde již byla připravena večeře – boloňské špagety. Děti požadovaly mimořádně velké porce a proto jsme obnovili i funkci odpadového dozorce. Až na malé výjimky, které bezradně kroužily jídelnou a snažily se najít skulinu v Karlem přísně střežené hranici, všichni všechno snědli. Ve chvíli, kdy píšeme tyto řádky, jsou děti již umyté, oblečené a probíhá první noční početní hra. Přejeme vám dobrou noc a držte nám palce s počasím na zítřejší vodu.
Den 4. (pondělí 17. 8. 2020)
Dnešní ranní běh probíhal za slunečného počasí, které slibovalo celý krásný den. Po ranních rituálech jsme se vyfotili v batikovaných tričkách a hned si rozdali i trička na vodu, která nesou motto letošního soustředění a vtipnou grafiku pana Křemečka.
Přesun na nádraží proběhl svižným tempem, i když s malým zakolísáním ve chvíli, kdy se Karel s Pavlem rozhodli využít naší donáškové služby. Ta bleskurychle zareagovala hmotnostními limity přepravovaných zásilek a pánové museli šlapat pěkně po svých. Po chvíli čekání na nižborském nádraží dorazila i vlaková souprava, ve které jsme obsadily celé 2 vagóny.
Přesun k přístavišti, rozdělení do posádek a převzetí vodáckého vybavení již důvěrně známe z předchozích ročníků, a tak jsme mohli vyrazit do divokých peřejí olejnaté Berounky. Přestože jsou letos srážky vydatnější, na sjízdnosti Račického jezu se nezměnilo nic a my museli lodě opět přetahovat. Během plavby se děti vyřádily při vyčerpávajících námořních bitvách, kterým z povzdálí přihlíželo obecenstvo labutí a ledňáčků. Ryby, kterých je v Berounce také hodně, se po zaslechnutí našich bojových pokřiků nejspíše rychle rozprchly do svých úkrytů. Svačina ve Žloukovicích pak zmizela rychlostí blesku. Při překonávání závěrečného oleje nad nižborským jezem naše tempo popohnala hrozící bouřka, která však udeřila jinde a u nás proběhlo vydatné závěrečné koupání.
Věřte nebo ne, dnešní výborná večeře rozproudila skupinu páskuchtivých bojovníků natolik, že se i po tak náročném dni rozhodla pro večerní trénink v tančírně, který pod vedením Rosti a Ondry trval do 21:00. Teď již všichni usínají a my vám přejeme dobrou noc.
Den 5. (úterý 18. 8. 2020)
Ať se děje, co se děje, zatím každé ráno vychází sluníčko a my začínáme nový den. Přestože naše rána mohou vypadat na první pohled stereotypně, věřte, že každý uběhnutý metr naši borci vnímají velmi intenzivně. Ti, co znají, však vědí, že superkomenzace se jinak nezíská.
Po snídani si kapitáni teamů vylosovali témata na večerní televizní show. V nabídce pořadů byla tato: Top Gear, Sportovní utkání (šachy, plavání dostihy), Reportáž (sport, krimi), Telenovela, Pohádka, Válka skladů, Noční život zvířat, Superstar Nižbor 2000 a Nižbor hledá talent. Dopolední trénink nás přesvědčil, že šestiměsíční sportovní nicnedělání se nám podařilo kompenzovat a motivace jiné barvy pásku začíná fungovat.
Před obědem (dnes se podával přírodní kuřecí řízek s bramborem a zeleninovým salátem), jsme hráli modifikovanou hru Tichá pošta, při které se nešeptalo, ale messengeři se museli pohybovat tak, aby rychle a věrně předali obrazovou informaci. Výsledky byly velmi různorodé, ty nejzajímavější vám představíme zítra. Místo poledního klidu nás dnes čekala toužebně očekávaná atrakce, příjezd Honzy Blahovce, majitele Hýskovské zmrzliny. Než náš dvorní zmrzlinář rozbalil svoji tříkolku, krátili si naši borci čekání chůzí na chůdách, ping-pongem a podobně.
Letošní nabídka příchutí byla následující: vanilka, jahoda, lískový oříšek, divoké ovoce, arašídy a borůvka, která opravdu proklatě obarvila každý mlsný jazyk. Věřte nebo nevěřte, během zmrzlinových orgií jsme stačili dvakrát zmoknout a dvakrát uschnout. Fronta před zmrzlinovým barem byla přesto po celou dobu jak za bývalého režimu a čekající si krátili dlouhou chvíli každý po svém, někteří i posilováním se živou zátěží.
Po duševním a chuťovém ochlazení jsme opět oblékli kimona a skousli dalších 90 minut judistického umění. Následovala večeře a večerní televizní show. Z nižborských televizních kanálů jsme již věděli, na co se máme těšit. Všechny programy měly hodnotnou úroveň, ale Sněhurka a sedm trpaslíku v režii nepřekonatelného Kuby Šantory byla nominována na Oskara hned v sedmi kategoriích, protože bylo porotců bylo právě sedm. Všichni, kdo naše zpravodajství sledují již několik let, si jistě pamatují, jak jsme popisovali Jana Husa přivázaného k hranici sestavené z jedné chůdy a několika polínek. Jeho výrok „Nikdy neodvolám“ nám zní v uších dodnes. Věříme, že až se bude za nějakých 20 let udílet Český lev, uvidíme Kubovo jméno na titulních stránkách. Momentálně všichni herci smývají svá líčidla a diváci z publika si omývají slzy smíchu. My dospělí máme radost z toho, že se dnešní děti ještě dokáží pobavit i bez moderních vymožeností. Tak čau a zase příště, vaši Kýbl a Dýně.
Den 6. (středa 19. 8. 2020)
Dnes ráno se opět rozednělo a nastal nový den. Vybrané výsledky včerejší obrazové pošty můžete shlédnout na fotografiích. Jak vidíte, když dva dělají totéž, není to totéž.
V tančírně proběhla předváděčka zkoušky na žlutobílý pásek v podání dvou zkušených závodníků. Naši malí adepti se mohli přesvědčit, že se to dá zvládnout během několika málo minut. Následné cvičení téhož pak probíhalo celý den a již se nám vylouplo prvních 6 nadějných uchazečů. Podobný program probíhal i sokolovně, jen na trochu jiné barvy pásků. Dnes byl dokonce udělen první z nich.
Dnešní menu se neslo vyloženě v gurmánském stylu. K obědu byla svíčková a k večeři buchtičky se šodó. Při této kombinaci obvykle zejí nádoby na zbytky prázdnotou a nejinak tomu bylo i dnes. Odpolední hra, jejímž principem bylo najít a správně seřadit kartičky obsahující očíslované části slov kvízové otázky „Řekněte Karlovi, jak se nazývá zvíře umístěné v táboře, které nikdy nebylo zvířetem“, zlomyslně poschovávané našimi trenéry po celém areálu tábora, a otázku správně zodpovědět. Nejčastější odpovědí (nejen) dětí bylo jméno našeho trenéra Ondry Zvěřiny, který přezdívku „Zvíře“ již řadu let hrdě užívá. Správnou odpovědí však byl kůň trojský (dřevěný), kterého jsme zdědili po předchozích uživatelích nižborského tábořiště.
Přestože naši větší borci již tak trochu padají únavou, využili nabídky večerního procvičování technik se Zvířetem (z masa a kostí) a jeho věrnou družinou složenou z mezinárodních rozhodčích a místo večerní hry se šli potit na tatami do sokolovny. S prvními měsíčními paprsky dnešního večera jsme oslavili narozeniny Viki, umyli se a šli spát. Pro dnešek se loučíme a přejeme vám dobrou noc.
Den 7. (čtvrtek 20. 8. 2020)
Dnešní chladné a mlhavé ráno v Nižboru nenasvědčovalo tomu, že odpoledne bude velká „Sahara“. Představte si, že po ranním budíčku pro změnu proběhl ranní výběh, hygiena a snídaně.
V tančírně pak poslední společný nácvik technik na žlutobílý pásek, protože odpoledne se začne zkoušet. Nervozita našich malých borců se začala stupňovat a my můžeme konstatovat, že zvýšená hladina adrenalinu přinesla pozitivní výsledky. V sokolovně to dnes vypadalo jako na naší politické scéně. Chvíli s rouškou a chvíli bez, přesněji řečeno: Jednou dole a jednou nahoře. Ti starší již chápou, že čas se nemilosrdně krátí. Přestože již všichni řadou zkoušek na vyšší technický stupeň úspěšně prošli, začali z napětí v sokolovně zelenat. Obi (judistické pásky) Bena a Zuzany tuto barvu dnes přijaly za vlastní.
Před obědem proběhly přípravy na dnešní „Olympijské hry“, které byly letos poskládány jak z tradičních, tak i ze zcela nových disciplín: Hod sáčkem naplněným vodou do dálky, hod tímtéž sáčkem na cíl, zatloukání hřebíků, hledání shodných předmětů po hmatu, střelba ze vzduchovky, mýdling, skládačka a foukaný slalom. S výjimkou foukaného slalomu a mýdlingu asi není co představovat. Foukaný slalom byl postaven na tatami v tančírně. Nejmladší reprezentanti každého teamu měli za úkol profoukat ping-pongový mezi překážkami. Mýdlingovou plochu pak tvoří jakákoliv vhodná bannerová plachta, která je vydatně ojarována a omydlena. Na vybraných, bodově ohodnocených motivech bannerové plachty, se na místo curlingového kamene, má zastavit mýdlingové mýdlo. Každý má tři hody a body se sčítají. Prosíme dále nesdílet a neprezentovat, protože si tuto převratnou novinku chceme nechat patentovat. Nepotřebujeme žádnou halu s ledovou plochou, hrajeme venku. Stačí nám jakákoliv trochu rovná plocha, použitý reklamní banner a mýdlo s jelenem. Oslím můstkem se tím dostáváme k autorům této, zanedlouho nepochybně olympijské disciplíny, Šárce Jelínkové a Pavlovi Vokáčovi. Prvními mýdlingovými finalisty v historii se dnes stali: Léňa, Filip a Albert.
Krom této kuriozity máme podobný zářez jako Emil Zátopek, který z Olympiády v Helsinkách při zlato ze svého prvního maratonu. Naše Zita, která byla v teamu Delta jedinou možnou reprezentantkou v disciplíně Střelba ze vzduchovky, při své střelecké premiéře nastřílela 45 bodů z 50 možných. Na druhém místě se umístil Honza, což nikoho nepřekvapilo, ale hned na třetím byla opět střelbou nepolíbená Adéla. Gratulujeme! V parném odpoledni jsme o čtvrthodinu zkrátili odpolední trénink, rychle se převlékli a jeli se opláchnout na nižborské a stradonické pláže.
Nikoho asi nepřekvapí, že naše donášková služba okamžitě získala další zakázky. Zásilky Adéla, Zita a Zuzana byly expresně přepraveny do chladivých vod řeky Berounky. Pro jejich útěchu hoši předvedli část svých dovedností a v téže vodě postavili solidní pyramidu z masa a kostí.
Po večeři jsme vyhlásili vítěze olympiády a ukázali si naše teamové oblečení. Věříme, že naši závodníci budou úspěšně reprezentovat jak náš klub, tak i našeho sponzora SAINT-GOBAIN PAM z Králova Dvora, který nám s jeho nákupem pomůže. Finále večera patřilo Dominikovi, jemuž jsme popřáli ke dnešním narozeninám. Ani nabitý program dnešního dne nezabránil našim borcům ve večerním ladění technik v sokolovně. Po návratu ze sokolovny došlo ještě na losování melodií, které budou doprovázet světelnou show v podání našich teamů Alfa, Beta, Gama, Delta, Lambda a Omega. Dnes již opravdu končíme a přejeme vám dobrou noc.
Den 8. (pátek 21. 8. 2020)
Dnes se do toho sluníčko opravdu opřelo a pořádné vedro začalo již po snídani. V tančírně i v sokolovně probíhaly na plné obrátky zkoušky a my můžeme konstatovat, že nad očekávání úspěšně. Po dopoledním kole zkoušek jsme se zajeli ochladit do Berounky, naobědvali se a s chlazením vodní sprchou jsme průběžně pokračovali i v táboře.
Ve znamení vedra a zkoušek probíhaly i odpolední tréninky, po kterých jsme se opět zajeli ochladit do řeky. Již před večeřé přijel náš diskžokej a odstartoval svoji show. Po prvních minutách váhání vzali naši borci taneční parket útokem a my se nestačíme divit, kde se v nich tolik energie po náročném parném dni bere. Dnes bude dlouhá noc.
Den 9. (sobota 22. 8. 2020)
Poslední ranní výběh letošního soustředění proběhl v plné parádě, déšť přišel až po obědě. Dnešní trénink byl poslední nadějí na barevný pásek a tak se do toho v sokolovně i tančírně pustili všichni, kteří zkoušku buď na poslední chvíli odkládali, nebo měli nějaké ty resty.
Po obědě jsme hráli hry v areálu tábora i v sokolovně a těšili se na večerní světelnou show, kterou děti vymýšlely na motivy známých skladeb. Menší děti se poté odebraly na kutě a ty větší čekala noční bojovka, která nebyla jen tak ledajaká. Potkat některé ze zjevení, za které se naši trenéři (s nevelkým úsilím) převlékli a uložili se ke spánku na nižborských lavičkách, náplavkách a mostech byste asi opravdu nechtěli. Naši otrlí borci se však hned tak něčeho nezaleknou, a tak nás nakonec pochytali všechny.
Den 10. (neděle 23. 8. 2020)
Naše soustředění se chýlí ke konci. Letošní příprava byla hodně vypjatá (být či nebýt, s rouškami či bez, …). Přesto nakonec proběhlo v plném rozsahu a my věříme, že většině dětí přineslo nové kamarády, radost a další zdokonalení sportovních a sociálních dovedností. Obrovskou pochvalu zaslouží naši nejmenší borci Honzík s Ondrou, kteří, přestože do první třídy nastupují až v září, zvládli vše na jedničku s hvězdičkou. Poděkování patří i jejich „chůvám” Matějovi & Matějovi a všem novým starším kamarádům, kteří je vzali za své a všemi nástrahami a bolístkami je bez zaváhání provedli. Vážení přátelé, i toto je nedílnou součástí našeho sportu a my jsme rádi, že naši svěřenci dokáží své kvality předvést nejen na tatami, ale i v běžném životě.
Letošní soustředění pro vaše děti realizovali: Vedoucí tábora Mgr. Karel Dvořák, zdravotnice Jana Dvořáková a Jiřina Krylová, trenéři Alena Holotínová, Ilona Kšírová, Rostislav Lukš, Lukáš Radimský, Ing. Pavel Vokáč a Ondřej Zvěřina, pomocný trénér Lucie Humlová, programová vedoucí Šárka Jelínková, kuchařka Iva Kubrichová, pomocné síly v kuchyni Božena Belfínová a Sára Jitka Davies. Poděkování patří také kamarádům, kteří nám pomohli s vodou: Vít Bartoš, Jakub Konečný, Pavel Kučera, Antonín David Kryll, Jan Belfín, Petr Matějka, Luboš Mikulec, Luboš Moravec, Leoš Nejedlý a Daniel Snížek. Nesmíme zapomenout ani na první pohled neviditelnou, ale o to náročnější práci s dopravou materiálu a vybavení (jen tatami zde máme 275 čtverečních metrů), se kterou nám pomáhali Jan Belfín, Jiří Čemus, Luboš Moravec, Luboš Mikulec a Petr Valoušek.
Od zpravodajského počítače se loučí redaktoři Rosťa, Luky, Zvíře, Kýbl a Dýně.
Videozáznam a fotogalerie
[youtube v=“dk7p7hb-2O0″]
Fotogalerii stahujte zde.
